Počet obyvatel: 15 003 k 31.12.2007
Počet částí: 10 (Slaný, Dolín, Želevčice, Lotouš, Blahotice, Netovice, Kvíc, Kvíček, Trpoměchy, Otruby)
Rozloha území: 35,1 km2
Hustota osídlení: 499 obyvatel na km2
Nadmořská výška: náměstí TGM 268 m n. m.
Nejvýše položené místo: Slánská hora 330 m n. m.

Zeměpisná poloha
     Královské město Slaný leží v okrsku Slánské tabule, která tvoří severozápadní část geomorfologického celku zvaného Pražská plošina. Její dominantou je Slánská hora. Městem, které leží cca 25 km severozápadně od Prahy, protéká od jihozápadu k severovýchodu Červený potok.

Kulturní a společenské akce
     Slaný je přirozeným kulturním centrem slánského regionu i celého okresu. Díky bohaté historii města je k vidění mnoho kulturních a architektonických památek. Město má vlastní divadelní budovu a malou scénu. Pracují zde čtyři divadelní soubory (Slánská scéna, Dividýlko, Dětská scéna a divadlo Vrtule). Pro filmová představení je zde nové stálé městské kino a letní kino Na Hájích. Dětem a mládeži slouží "Ostrov" - Dům dětí a mládeže. Je tu aktivní Knihovna V. V. Štecha, Vlastivědné muzeum s pobočkou Národopisného muzea ve Třebízi a se stálou galerií a koncertní síní v bývalé kapli piaristického gymnasia. Další stálou galerií je IKAROS GALERIE ANTIK ve Fugnerově ulici. Tyto galerie doplňují občasné galerie při integrované střední škole a Lidický dvůr.
     K nejvýznamnějším patří Slánské jazzové dny a pravidelné jazzové večery, koncerty Kruhu přátel hudby, půlnoční koncerty v Lidicích u Slaného a koncerty Hudebního podzimu (Zlonice, Slaný). Pravidelně se slaví Den otevřených dveří památek a Husitské slavnosti.

Školství
Na území města Slaného se nachází 5 mateřských škol, 3 základní školy a 1 speciální škola. Je zde střední odborné učiliště strojírenské, integrovaná střední škola, osmileté Gymnasium V. B. Trebízského a Obchodní akademie dr. Edvarda Beneše. Působí tu základní umělecká škola s oborem hudebním, navazujícím na tradici zdejší, vůbec první hudební školy v Čechách, a s dalšími obory -výtvarným, tanečním a literárně dramatickým.

Sport a volný čas
     Slaný patří mezi města s nejstarší sportovní tradicí vůbec. Největší a nejstarší sportovní jednotou je Tělocvičná jednota Sokol Slaný, založená roku 1865. Základna v počtu cca 500 členů cvičí ve vlastním sportovním zařízení. Vedle tradičních oddílů odboru Sokolské všestrannosti sportují v rámci Sokola také sportovní oddíly karate, odbíjené a nohejbalu. Extraligu jezdí plochodrážní družstva Autoklubu Slaný. Na území města provozují své sporty tyto další sportovní organizace: hokejové kluby HK Lev Slaný (muži II. NHL) a HC Slaný 1998, Basketbal club Slaný, fotbalové kluby - SK Slaný ČKD, FC Catherine, SFS Slaný a Fotbal klub Slaný, dále Asociace malého fotbalu, sdružující kluby AC Sparta. Čechie, AF Slaný a další, boxerský klub TJ Jiskra HEROS Slaný (juniorská liga, bronzová medaile z MCR), hokejbalový klub Golem Bendy Boys Slaný v kvalifikaci o postup do ČNHbL, Judo klub, tenisový LTC klub, SK orientačního běhu, Sportovně střelecký klub, Stolní tenis klub, Aeroklub AČM, Vzduchoplavecká společnost, Klub českých turistů, SK DDM Slaný, včetně Šachového klubu, a další malé sporty.

Slánská zařízení pro sportovní vyžití:
     - Víceúčelová sportovní hala (VSH) s ledovou plochou, velkou tělocvičnou pro basketbal,
       dvěma travnatými fotbalovými hřišti, squashem, bowlingem, saunou a rehabilitačním zařízením,
       plavecká hala s aquaparkem,
     - hala BIOS,
     - sokolovna s kurty pro odbíjenou a nohejbal slánského Sokola,
     - tenisové kurty LTC Slaný,
     - plochodrážní stadion,
     - plovárna s hernou stolního tenis klubu,
     - atletická dráha, sportovní střelnice a tři fitness centra.

Mimo sportovních klubů pracují ve městě zájmové spolky a svazy:

     - ZKO Českého kynologického svazu, Český svaz chovatelů, Junák, Dětská organizace „Sluníčko", Modelářský klub, Radioklub OK 1 KSL, Český červený kříž, Český rybářský svaz, Ekolov, ORION KLUB - historická vozidla, Klub důchodců, ZO ČSOP ERINACEUS, ZO zdravotně postižených a jiné.

Partnerské vztahy má Slaný prostřednictvím Gymnasia V. Beneše Třebízského s německým městem Pegnitz. Slaný je členem Společnosti měst s husitskou minulostí a tradicí, kterou prezentuje 8 měst v ČR a 5 měst v Německu, dále je členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Historie
     Archeologické nálezy potvrzují pravěké osídlení katastru města i jeho okolí od starší doby kamenné (asi před 50. tisíci lety). Větší osídlení potvrzují také nálezy z 8. a 9. století, zejména na jihovýchodním svahu Slánské hory a jejího úpatí.
     K původu jména města se váže příběh z kroniky Václava Hájka z Libočan, který vypráví o objevení slaného pramene na úpatí Slánské hory služebníkem knížete Nezamysla Holotem a o následném založení osady knížecích solivarů nazvané "Slanej vrch".
     Hájkův příběh je zpochybňován a stejně je zpochybňováno i další známé označení Slaného "Na slaném", které se připomíná v zakládací listině břevnovského kláštera, vydané údajně Boleslavem II. roku 993.
     První bezpečná písemná zpráva o Slaném je z roku 1262, ve které jmenuje Přemysl Otakar II. Slaný mezi městy, odvádějícími devátý díl tržních poplatků klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.
     Na přelomu 13. a 14. století nadal král Václav II. město právem magdeburským a on to zřejmě byl, kdo povýšil na konci 12. století nebo počátkem 13. století Slaný na město královské s právem užívat znaku s figurou dvouocasého stříbrného Iva se zlatou korunkou a zbrojí v červeném poli. Královskému městu Slaný polepšovali pak i panovníci Jan Lucemburský, Karel IV. a Václav IV. dalším rozšířením městských majetků a privilegií.
     Na počátku husitských bouří se město řadilo spolu s Plzní, Žatcem, Louny, Pískem a Klatovy k městům, která jediná měla být spasena. Na podzim 1419 byl z města vyhnán poslední ostrovský probošt Bohuslav. V květnu 1420 vyrazili slánští spolu s lounskými a žateckými na pomoc Praze, čehož využil Vilém Zajíc z Hazmburka a s částí křižáckého vojska se lstí města zmocnil. Obrat ke starým pořádkům znamenala návštěva císaře Zikmunda ve Slaném.
     Roku 1421 otevřelo město brány Pražanům a vstoupilo do jejich městského svazu. V umírněném křídle zůstalo Slaný až do jara 1425, kdy město oblehla táborská a sirotčí vojska. Slaný, dobyté zradou, vylidněné a zpustošené, bylo pak včleněno do táborského městského svazu.
     13. srpna 1436 se slánští poddali Zikmundovi, za což byli později odměněni potvrzením městských privilegií a majetků. Od poloviny 40. let 15. století se město přiklonilo k jednotě poděbradské a oddaní Jiřímu z Poděbrad zůstali slánští i v době jeho panování. Také Jiří z Poděbrad stvrdil a polepšil městu jeho výsady. Hospodářský rozvoj města pokračoval za Vladislava Jagellonského i v počátcích vlády Habsburků. Za účast v odboji českých stavů, v tzv. šmalkaldském povstání, bylo město Slaný Ferdinandem I. potrestáno odnětím privilegií a statků, které byly konfiskovány. Roku 1562 král město omilostnil a většinu konfiskátů mu vrátil.
     Velký hospodářský i řemeslnický vzrůst Slaného a jeho okolí se zlomil až pří prohře českých stavů na Bílé Hoře, kdy zdejší obyvatelstvo stálo opět na straně poražených. Těžce potrestáno v pobělohorských konfiskacích bylo Slaný dáno roku 1623, jako jediné královské město, do zástavy a roku 1638 bylo prodáno smečenskému hraběti Jaroslavu Bořitovi do dědičného vlastnictví Martiniců. V poddanství zůstalo Slaný dlouhých 156 let. Po jednáních s dědičkou smečenského a slánského panství Marií Annou z Martinic, provdanou za Karla Josefa hraběte z Clamu, bylo na základě smlouvy z 8.9.1794 město vyvázáno z poddanství a přešlo pod ochranu vrchnosti. Smlouva vstoupila v platnost 1.1.1796 a prvním ochranným pánem byl Karel Josef Clam-Martinic. V poměru ochranném zůstalo Slaný až do roku 1848. Po revoluci se Slaný stalo sídlem politického a soudního okresu. C.K. hejtmanství začalo úřadovat 15. února 1850.
     Zhruba od poloviny 19. století ožilo Slaný velkým vzrůstem průmyslu, zaměřeného především na potřeby slibně se rozvíjejícího zemědělství. Vývoj přerušila až první světová válka. Po jejím skončení se průmysl rozjížděl velmi pomalu a v okamžiku, kdy se hospodářský a průmyslový vzrůst města začal opět slibně rozvíjet, vypukla válka druhá. I z této války vyšlo Slaný bez větších hmotných škod a život se znovu vracel do normálních kolejí. Po únoru 1948 se i po rychlé socializaci město nadále rozvíjelo. Od roku 1960 byl zrušen okres Slaný a jeho větší část, včetně města Slaný, byla sloučena pod okres Kladno. Slaný se dále rozvíjí i nyní a věřme, že se žádné válečné ani jiné překážky do cesty jeho dalšímu rozkvětu nepostaví.
Zdroj www.meuslany.cz